Ahoj Eri :)))
Tvoje terapie pro mě byla skvělým zážitkem. Bylo to opravdu dlouhé a náročné, ale večer jsem pak usínala s pocitem vnitřího zklidnění a zrelaxovaná. To psychické vypětí se pak ve mně v konečném výsledku proměnilo v pocit jistoty a vnitřní čistoty.
Během terapie jsem se nejspíš konkrétně naučila rozeznat své strachy jeden od druhého a zároveň si uvědomit, jakým způsobem jsou na sebe navázané a napojené.
V budoucím bytí mi byla užitečná v tom, že jsem si srovnala a utřídila myšlenky, takže i přesto, že ony problémové situace v mém životě stále jsou, si uvědomuji, že v sobě mám sílu je zvládat, usměrňovat a vnímat, kterým směrem se vyvíjí a předvídat jejich výsled (respektive to, co chci, jak bych si přála, aby to dopadlo a sic pomalu, ale jistě směřovat k nějakému cíly). Nikdy jsem neměla problém mluvit o věcech, co mě trápí, ale bylo přínosné je takto sesumírovat, poskládat za sebe a vnímat, jakou v mém životě mají váhu. I vím, že je všechno v pořádku, tak se nemusím bát..." 

"Dlho som uvažovala ako popísať vplyv, ktorý mala na mňa terapia "Cesta". Po terapii sa jednoducho niečo začalo so mnou diať, začala som chápať a vidieť zmysel v živote a dostala som po rokoch chuť zas naplno žiť, začala som viac komunikovať s okolím, túžiť si dať životné ciele a hlavne chuť s tým niečo robiť. Najviac mi pomohlo, vďaka terapii, pochopiť prečo som cítila roky únavu, vyčerpanosť. Cesta do môjho podvedomia trvala tri a pól hodiny, pripadala som si ako v počitačovej hre a bolo to zabavné. Zaujimáve bolo hlavne stretnúť svoju únavu, ktorá mala zhmotnenú podobu, rozprávala sa so mnou. Bolo to komické, ale nesmierne poučné a pre môj život zasadné. Osobne si myslím, že tento druh terapie musí viesť človek, ktorý je citlivý, vnimavý, empatický, dosť inteligentný, aby vám dokázal byť napomocný pri vašej ceste podvedomým a Erika je presne ten typ človeka, ktorý tieto vlastnosti má a dokáže ich využiť pre váš prospech. Odporúčam terapiu "Cesta", pokiaľ sa zveríte do rúk Eriky."

"Ahoj Eriko!! Musím říci, že o poznání lépe:), představ si, že se to opět v práci rozjíždí. Jsem nadšená:) Spadl mi balvan ze srdce. Moc moc ti děkuji!!! Doufám, že u tebe je vše na výbornou:) Každopádně je mi opravdu o poznání lépe,za což ti moc děkuji!Nějak se to v práci rozjelo po té naší schůzce, zajímavé..:)))

Věřila jsem tomu,ale že to zafunguje až takhle,tak to me ani ve snu nenapadlo..."

"Milá Eriko!

Chci Vám moc poděkovat za vaši terapii. byla jsem hodně nešťastná a hledala způsob jak z toho vyjít ven a měla jsem pocit, jakobych se nehla moc z místa. Život se mi teď mění k lepšímu a zažívam spoustu radosti. Můj pohled na život se radikálně změnil. Mám pocit, že mám křídla a cítim v sobě sílu, kterou sem ani neznala.

Začínám si věřit, a cíťím, že se konečne dokážu odhodlat k činosti a radosti a nejen se užírat strachem, že se rozhodnu nesprávně.

Můj život nabíra nový šťastný směr.

Děkuji Vám mnohokrát a už se těším na příští terapii..."Klikněte a můžete začít psát. Quasi architecto beatae vitae dicta sunt explicabo nemo enim ipsam voluptatem quia.

Milá Eriko,

chtěla jsem Vám poděkovat za terapii Cesta, kterou jsem u Vás mohla prožít. Je neuvěřitelné, že za tak krátkou dobu je možne spracovat tak hluboké bloky o kterých jsem dokonce ani nevěděla, že by mě mohli trápit !!!

Mám pocit, že v reálním živote není možné procítít tak silně jak negativní tak pozitivní emoce, které se tam hezky střídaly. i když mám problém se uvolnit, pomohla jste mi dostat se do relaxačního stavu bez problému :) - tomu jsem ani nechtéla věřit. Každopádne už nemám takový strach, cítím větší odvahu postavit se za to co chci a potřebuji.

Mé úzkosti zmizly!!! ani nevíte jaká je to úleva :)

život mám teď lehčí a jistejší, a mnohem víc si věřím. cítím, že teď si můžu začít plnit svůj sen!

Děkuji Vám že jste mě provedla mou cestou a teším se zas na příště :))) 

"Již dlouho jsem měla pochmurnou náladu a cítila jsem, jako by mě pořád něco trápilo, ale nevěděla jsem co konkrétně to je. V této době člověk nemá buď čas zastavit se a dumat nad problémem nebo spíš neví, kde a jak začít. Erika mi pak pověděla o terapii a tak jsem se to rozhodla vyzkoušet. Příjemná atmosféra mě relaxovala a cesta k jádru problému byla zdlouhavá. Člověk ani kolikrát nemá tušení, v čem vlastně může spočívat ten základní problém, se kterým bojuje. Nakonec se vše vydařilo, jak jsem ani neočekávala. Byl to úžasně uvolňující pocit a já si připadala, že mi spadl velký kámen se srdce. Myšlenky byly urovnané a pocit úzkosti byl pryč."

Mockrát děkuji :)

"Opravdu se toho hodně změnilo,odpoledne když jsem přijel domů,tak byla doma taková menší výměna názorů, ale dokázal jsem si stát za svým a říct jim co si myslím. Myslím,že to částečně pochopili. A pak to bylo tak nějak v pohodě. Hned jak jsme skončili jsem mluvil s babičkou a dědou a byli moc rádi. Největší překvapení bylo asi další den kdy se ozvala teta,protože mluvila s moji druhou babičkou. A ta jí říkala že teď nemám školu ani práci a ona říkala,že nejspíš budou v nejbližší době otvírat u nich nová místa a pokud bych měl zájem,tak že mi tu práci zařídí. Opravdu jsem to nechápal :-D Když jsme se objali, měl jsem pocit, nebo možná jsem to i viděl,že tohle už se někdy stalo,prostě nějaké spojení tam bylo. Dřív jsem ty vize o tom co bude nebo bylo míval v celku často,pak to ale zmizelo a teď se to vrátilo znovu asi po třech letech,což je super. Cítím se líp, všechno je teď najednou jednoduší a hlavně už můžu jít dál. Moc ti děkuju,protože jsem nedoufal,že se tohohle dne někdy dočkám :-)

Ano, určitě vím,že je důležitý i můj názor a na některé věci se dívám lehce s nadhledem což mi umožňuje se v tom lépe orientovat. Ta změna je velká a myslím,že každý den je to lepší a lepší :-) "

Milá Erika

konečne som sa dostala k odpovedi pre Teba po terapii - spätná vazba. Takže - viem presne svoj smer, ktorým sa mám posúvať dopredu, krok po kroku, aj keby to bolo ťažšie neuhnem, ale poprosím správnych ľudí o pomoc. Viem presne čo chcem od života , akú prácu aké šťastie, aj keď náhodou myslenie povie skúsme niečo iné, poviem rázne nie, už si nebude vymýšľať. Som maximálne spokojná.Strach obavy sú už takmer na 100% preč, ešte niekedy malé zapochybovanie, ale to zaháňam. Čo sa týka budúcnosti, veľmi sa na ňu teším, ale zároveň si uvedomujem, že ma bude čakať, veľmi vážná práca a rozhodovania sa, ale nebojím sa toho, budem počúvať zdravý rozum a svoje svedomie, podvedomie, prosťe to čo mi hovorí moje Ja.Už odyšiel aj strach z ľudí - napríklad som si uvedomila, že aj žehlením budem určitým spôsobom ľudom pomáhať, a nebojím sa prísť do cudzej domácnosti - pokiaľ to vyslovene nebude muž.Bola som dnes na to podporné zamestnanie na tú pomoc, a predstav si mám šťastie, pán ktorý to má na starosti má volnú kapacitu, takže v krátkom čase sa so mnou spojí, a začneme pracovať na mojej práci. Povedala som im, aj o tom dome seniorov, je to v poriadku. 

Moja zlatá Erika neskonale ďakujem. Urobila si pre mňa zázrak. Dokážem počúvať aj moje Ja, keď mi vyčíta, že som lenivá, ja si to priznám, a začnem rozmýšľať inak. Erika na to aká si mladá, si krásna, ale vnímavá, dobrá, šikovná. 

"Ahoj Eri,
moc tě zdravím.
Teprve teď se dostávám k napsání mailíku. Týden jsem měla hektický.
Měla jsem moc hezký pocit po té terapii minulou neděli. Jako by se ze mě odloupla nějaká slupka nebo skořápka a byla jsem taková jemnější a zranitelnější, bylo to příjemné. Cítila jsem se více v kontaktu sama se sebou než předtím.
Dlouho jsme si pak povídali s Robertem a myslím, že jsem byla schopná formulovat svoje pocity tak objektivně, že jsem ho přitom nezraňovala.
Po té terapii jsem měla takový pocit, jako kdybych se vrátila do období nějakých svých 14 let, kdy mi začala menstruace. V té době (na začátku gymplu) jsem cítila, že se přede mnou otevírá nějaký obrovský svět, bylo to tenkrát takové výrazné období pro mě - začátek gymplu. Ale pak se to zas nějak uzavřelo.
A teď v poslední době mám pocit, že se do té doby, kdy mi bylo 14, zase vracím. V tom smyslu, jako bych byla napojená na svoji podstatu a nebyly tam žádné přidané nalepené věci nebo entity.
Snad ten mailík nebude moc dlouhý, nechci tě unavovat...
K tomu odpoutání od maminky... Snad ano... Cítím se odpoutaná od té zátěže. Ale pořád tu zátěž vnímám, že je někde blízko mě. Já už jí nemám, ale pořád jsem na ni citlivá, když je v mém okolí. Ve středu mi mamka vynadala, že jsme s Robertem na chatě nedobrali řádky dřeva na topení (že máme vždy dobrat jednu řádku, než začneme brát z druhé).
Je to taková maličkost, ale úplně tím na mě navalila nějakou vinu, že se chovám špatně (nedobrali jsme řádku a spálili jsme moc dřeva). Je to takový celkový postoj k životu - chovám se špatně. Podařilo se mi to nepřijmout tentokrát, brala jsem to, že je to její postoj, ne že to tak je.
Moc ráda tě zase uvidím, kdyby se ti to někdy hodilo.
zatím se měj hezky a ještě jednou děkuju :-)"
Lucie